Když se ChatGPT ptám na budoucnost lidstva

01 / Metoda

Poctivější než hádat jednotlivé vynálezy je sledovat schopnosti

Dává mi větší smysl sledovat tři věci: jaké schopnosti lidstvo postupně získává, co nás dnes omezuje a které již existující technologie se díky poklesu ceny nebo lepší infrastruktuře stanou prakticky použitelné.

Někde technologie už existuje a čeká jen na zlevnění. Jinde známe fyziku, ale chybí zásadní inženýrský průlom. A pak jsou tu sny, u nichž zatím ani nevíme, zda jsou uskutečnitelné. Tohle tedy není proroctví. Je to moje nejpoctivější mapa toho, kam se můžeme během příštích sta let dostat.

Budoucnost nebude určovat jeden zázračný vynález, ale propojení inteligence, energie, biologie a strojů.

02 / Síly změny

Sedm motorů budoucnosti

Prvním motorem bude levná a dostupná inteligence. AI nebude jen odpovídat na otázky. Bude navrhovat experimenty, kontrolovat výrobu, ověřovat software, simulovat molekuly, řídit roboty a organizovat složité systémy. Limitem přitom nemusí být jen schopnost modelů, ale i to, zda je dokážeme bezpečně zapojit do institucí a určit odpovědnost za jejich rozhodnutí.

Elektřina, biologie a stroje

Druhým motorem bude elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu. Rozhodující nebudou jen zdroje, ale také sítě, akumulace a schopnost dostat energii na správné místo ve správný čas. Třetím motorem bude programovatelná biologie: genová editace, buněčné terapie, organoidy a postupné opravy funkcí, které dnes umíme jen zpomalovat.

Čtvrtým motorem budou roboti opouštějící tovární klece. Nejspíš nepřijde jeden univerzální android, ale mnoho specializovaných strojů se společným „mozkem“. Pátým bude výpočetní objevování materiálů, kdy počítač navrhne strukturu a automatizovaná laboratoř ji vyrobí a otestuje.

Klima a vesmír

Šestým motorem bude klimatická adaptace. Chladnější města, nové vodní systémy, odolnější sítě a protipovodňová krajina se stanou trvalou součástí plánování. Sedmým bude proměna vesmíru z destinace na infrastrukturu. Nejdůležitější nebude další stopa v prachu, ale schopnost vyrábět mimo Zemi kyslík, vodu, palivo a stavební materiál.

03 / Blízký horizont

Rok 2036: AI téměř v každé znalostní profesi

Architekt nebude pouze kreslit a zadávat prompty. Bude řídit systém, který načte regulace a územní plán, vytvoří desítky variant, spočítá cenu, uhlíkovou stopu, zastínění i konstrukci, připraví části dokumentace a zkontroluje kolize. Člověk bude stále určovat cíle, hodnoty a finální rozhodnutí. Velká část mezikroků se ale automatizuje.

Co naopak nečekám

Do roku 2036 neočekávám masovou komerční fúzi, soběstačné město na Marsu, létající auta na každém rohu, úplné odstranění lidské práce ani radikální prodloužení života o desítky let. Měsíc může být pravidelně navštěvovaný a mohou tam vzniknout malé základny. Měsíční město je ale něco úplně jiného.

04 / Přestavba institucí

Roky 2046 až 2076: technologie začnou měnit organizace

Za dvacet let už nepůjde jen o nové produkty. Malá skupina lidí může být schopná provozovat organizaci, která by dnes potřebovala stovky zaměstnanců. AI převezme administrativu, nákup, komunikaci, kontrolu kvality i část vývoje. Nevznikne svět bez lidí, ale velký rozdíl mezi institucemi, které automatizaci zvládnou, a těmi ostatními.

Autonomní laboratoře mohou fungovat v uzavřené smyčce: AI navrhne experiment, robot jej provede, systém vyhodnotí výsledek a připraví další pokus. Výroba začne připomínat výpočetní proces. Produkty budou navrhovány AI, ověřovány simulací, vyráběny roboticky a průběžně recyklovány.

Starší civilizace

Kolem roku 2076 bude svět výrazně starší. To vytvoří silnou poptávku po asistované mobilitě, zdravotním monitoringu, regenerativní medicíně a automatizaci. Kvantové počítače nejspíš najdou důležité, ale specializované využití. Rozhraní mozek–počítač může zásadně pomáhat lidem s ochrnutím či ztrátou řeči, zatímco běžné „čtení myšlenek“ zůstane mnohem nejistější.

Technická funkčnost a ekonomické vítězství jsou dvě různé věci.

05 / Stoletý horizont

Rok 2126: tři možné světy

V konzervativní variantě zůstane lidstvo téměř výhradně pozemskou civilizací. Budeme mít velmi schopnou AI, automatizované hospodářství, čistší energetiku, pokročilou medicínu a malé základny na Měsíci či Marsu. Současně ale můžeme dál řešit války, nerovnost a selhávání institucí.

Raná multiplanetární civilizace

Ve středním scénáři mohou ve vesmíru žít tisíce až desetitisíce lidí. Vzniknou větší orbitální stanice, měsíční průmyslové základny a malé osídlení Marsu. Fyzika ale nezmizí: cesta mezi planetami bude stále trvat měsíce a komunikace zůstane zpožděná.

Transformace vědy

V nejodvážnějším scénáři nebude největší změnou kosmos, ale propojení strojové inteligence a vědy. Autonomní výzkumné systémy mohou objevit lepší supravodiče, účinnější katalyzátory, nové způsoby ukládání energie, programovatelné biologické systémy nebo regeneraci komplexních orgánů.

06 / Míra jistoty

Čemu věřím — a čemu zatím ne

Za vysoce pravděpodobné během příštího století považuji AI řízený výzkum, téměř autonomní továrny, pokročilé genové a buněčné terapie, robotické zemědělství, levnější čistou energii, rozsáhlou recyklaci vody a trvalou infrastrukturu na Měsíci.

Střední šanci dávám ekonomicky významné fúzi, celým orgánům vypěstovaným v laboratoři, praktickým vysokoteplotním supravodičům, obecným domácím robotům a tisícům lidí trvale žijících mimo Zemi. Nízkou, ale nenulovou pravděpodobnost má běžný zdravý život přes 120 let, soběstačné město na Marsu nebo částečné kopírování lidské osobnosti do digitálního modelu.

Hranice seriózní předpovědi

Nemáme dobrý důvod očekávat energii z ničeho, perpetuum mobile, nadsvětelné cestování, běžnou antigravitaci, teleportaci celého člověka nebo bezpečné nahrání vědomí jako obyčejného souboru. Neříkám, že příroda zakazuje všechno, co si dnes neumíme představit. Jen pro takové jevy zatím nemáme dostatečný základ.

07 / Hlavní teze

Největší změnou nebude jeden vynález

Nebude to jen fúze. Nebude to jen AI. Nebude to Mars. Nejhlubší změnou bude uzavření smyčky: AI navrhne, robot vyrobí, laboratoř změří, AI se poučí a systém navrhne lepší verzi.

Jakmile se tento cyklus zrychlí z let na týdny a z týdnů na hodiny, začne technologický vývoj částečně urychlovat sám sebe. Ani potom ale nevznikne neomezený růst. Vždy narazíme na fyzikální limity, energii, materiály, biologickou složitost, bezpečnost, politiku a důvěru společnosti.